 |
První zmínky o Opodeldoku sahají až do 16. století, kdy známý lékař a astrolog Paracelsus (1493-1541) připravil mast ze směsi mýdla, alkoholu a několika bylinných esencí. Název Opodeldok patrně vznikl ze slova Opodeldoc, které je složeninou názvu dvou tehdejších složek této masti Opoponaxu, Bdelia a aristolochie (oba názvy pocházejí z řečtiny). Velký rozmach Opodeldok zažil v 18. století. Z této doby se dokonce zachovaly noviny, které na tuto úspěšnou kafrovou mast odkazovaly. Pravděpodobně znáte Opodeldok také z Haškova Švejka. |
"Účinnost tohoto léku na revma, bolest v kříži, otlaky, vymknutí a křeče, je všeobecně uznávána. Je stejně prospěšný při necitlivosti, ztuhlosti a slabosti kloubů a při obnově správné cirkulace v končetinách při ochrnutí. Je také vynikající na popáleniny a opařeniny, stejně jako po píchnutí jedovatým hmyzem”
Úvod z knihy Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války:
"Tak nám zabili Ferdinanda", řekla posluhovačka panu Švejkovi, který opustil před léty vojenskou službu, když byl definitivně prohlášen vojenskou lékařskou komisí za blba, živil se prodejem psů, ošklivých, nečistokrevných oblud, kterým padělal rodokmeny. Kromě tohoto zaměstnání byl stižen revmatismem a mazal si právě kolene opodeldokem"
Znáte "opodeldočku"?
Poodhalte s námi historii lahviček určených původně na mast Opodeldok
Obyčejná skleněná lahvička. Běžně si v ní domů z lékárny nosíme různé namíchané přípravky. Ale už jen málokdo z nás ví, že i ona má své jméno. Přitom byla původně určena pro jeden jediný medikament! Nevíte? Řeč je o tzv. „opodeldočce“, širokohrdlé lahvičce se širokým uzávěrem. Ta v sobě v minulých staletích hýčkala jen proslulou mast Opodeldok.
Příběh, na jehož konci stojí tato lahvička, začal již v renesanci. Patnácté a šestnácté století sršelo objevy. Kolumbus přistál
u břehů Ameriky, Guttenberg představil svůj knihtisk a Koperník seznámil svět s principem heliocentrické soustavy. Některé objevy však nemusí být na první pohled tak zajímavé. Například ten od lékaře, alchymisty a filozofa Theophrasta Bombasta de Hohenheima, známého spíše pod jménem Paracelsus (1493 - 1541). Kromě toho, že tento učenec položil základy některým farmaceutickým směrům, tak stál i u zrodu původně náplasti a později kafrové masti s názvem Opodeldok. Tento léčivý přípravek se skládal ze tří léčivých složek - opoponaxu, bdelia a aristolochie. Ze složeniny názvů jejích složek také pravděpodobně vzniklo i její jméno. Přestože v minulosti byla tato mast hodně populární, celosvětově ji proslavil až Jaroslav Hašek v románu Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Není snad nikoho, kdo by neznal scénu, kde si tímto mýdlovým roztokem s alkoholem a bylinkami maže kolena sám hlavní hrdina. Receptů na přípravu samotného Opodeldoku přitom v historii existovalo mnoho. Nejčastějšími přísadami byl rozmarýnový olej, levandulový olej, kafr a amoniak.
Je libo Opodeldok?
Že byl Opodeldok v dřívějších dobách velmi oblíbený, dokládají četné inzeráty ze starých tisků. Například lékárna v Dobrušce slavné mazání svým zákazníkům dokonce rozesílala poštou: „Sesílený Opodeldok ichthyolový zastínil všecky jiné nabízené přípravky velezdárným účinkem svým proti rheumatismu, bolestem nervů a hlavy, lámání v údech, bolesti kyčelní a všem bolestem těla, kteréž pocházejí z nachlazení. Objednati lze pošt. poukázkou lahvičky po 20, 40 a 80 kr. a 20 kr. za poštovné
a balení v lékárně „u zlatého lva“ v Dobrušce.“ (vyšlo v Národní politice č. 329, 29.11. 1887, s.5).
Opodeldok je oblíbený po celém světě
Opodeldok však nebyl oblíbený jen v našich zemích, ale získal i světový věhlas. V Timesech v roce 1790 vyšla tato reklamní upoutávka: „Účinnost tohoto léku na revma, bolest v kříži, otlaky, vymknutí a křeče je všeobecně uznávána. Je stejně prospěšný při necitlivosti, ztuhlosti a slabosti kloubů a při obnově správné cirkulace v končetinách při ochrnutí. Je také vynikající na popáleniny a opařeniny, stejně jako na píchnutí jedovatým hmyzem.“
A právě díky přízni, které se Opodeldok těšil, si zřejmě vysloužil výrobu vlastních lahviček. Širokohrdlé sklo bylo pro tento výrobek naprosto ideální, protože uživateli poskytlo přístup k celému obsahu balení. Jednoduché použití tak bylo zaručeno.
Rozhněvaní lékárníci
I přes popularitu této kafrové masti se však u nás na počátku 20. století dostali lékárníci do úzkých. Nejenže se zdražovaly četné výrobky jako papír, sklo či zátky, ale „opodeldočky“ se dokonce přestaly vyrábět. Rozhořčení lékárníků neznalo mezí: „Zelené láhve na opodeldok se vůbec nevyrábějí a jiné jest lékárník povinen čítati ku př. 100 gr. na lahev za 5 hal., kdežto sám nucen jest koupiti tyto mimo 5%ní přirážku za K 5.30, nehledíc - zejména u venkovského kolegy - ani k náhradě na rozbití, vymytí, dovoz a j. A to máme mlčky snášeti? Jsme zvědavi, mnoho-li bude nám odraženo po uplynutí letošního roku na daních! K tomu dlužno však ještě uvážiti, že firma Stölzle-ho Synové, jak nám sděleno, vážně se zabývala zrušením výroby medicinálního skla vůbec a není vyloučeno, že dojde alespoň ku zrušení výroby zeleného skla. Co budeme činiti potom, těžko říci. Bude nám snad dovoleno, abychom pak expedovali léky v lahvích od miner. vod? Vždyť již dnes jest těžko mnohdy zelené sklo dostati a nutno i kolikráte tudíž expedovati sklo bílé, ale čítati pouze sklo zelené.“ (vyšlo v Časopise českého lékárnictví č. 9/1907, s. 133, Záhy nebude v čem expedovati).
K dostání i dnes
Tato událost byla možná předzvěstí k tomu, že se oblíbená kafrová mast začala prodávat i v jiných obalech a zelené sklo nahradilo sklo bílé. A ačkoliv se svět od té doby změnil, tak Opodeldok se vrátil. Jeho moderní verze se však už neprodává v širokohrdlé zelené skleněné lahvičce, nýbrž v praktické plastové dóze.
Vyzkoušejte třeba Refit Opodeldok set s dárkem
